zvýšení platů státním zaměstnancům 2019 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů státním zaměstnancům 2019, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Vláda ve středu jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Z nynějšího rozpočtového provizoria by se hospodaření státu mělo podle plánů kabinetu dostat od dubna. Schodek je téměř o 100 miliard korun nižší, než navrhovala minulá vláda Andreje Babiše (ANO). Schválený návrh na rozdíl od předchozího nepočítá se zvýšením plateb za státní pojištěnce, nižší budou provozní výdaje státu. Zástupci teď už opozičního ANO i hnutí SPD ohlášené úspory už dřív kritizovali. ...
S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
Po loňském propadu hospodaření způsobeném pandemií koronaviru letos zažívají tuzemské bankovní domy solidní rok. Díky silné poptávce klientů po úvěrech, zejména pak hypotékách, a také nižším nákladům na riziko, se jejich souhrnný zisk po zdanění zvýšil meziročně o 30 procent. Pozitivní vývoj potvrdily i v úterý zveřejněné výsledky České spořitelny.
Navzdory koronakrizi textilní společnost Juta miliardáře Jiřího Hlavatého dosáhla v loňském roce historicky nejvyššího zisku. Díky příznivým cenám materiálu a kurzu koruny jej meziročně dokázala zdvojnásobit, uvedla ekonomická ředitelka Marie Čermáková. Letos se ale společnost sídlící v Královéhradeckém kraji potýká s nedostatkem zaměstnanců a s rostoucími cenami energií i materiálů.
Obyvatelé a firmy působící ve Velké Británii se musejí připravit na výrazné zvýšení daní. Kontroverzní návrh, jenž má platit od dubna příštího roku, překvapivě prosadila pravicová vláda, která tak chce mimo jiné začít splácet dluhy po koronakrizi. Vyšší odvody se dotknou akcionářů britských společností, ale i vysokoškolských absolventů a obyčejných lidí.
Od roku 2023 by se rozpočet ministerstva dopravy měl zvyšovat na 140 až 150 miliard korun, míní šéf rezortu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Dalšího zadlužování země se neobává. Věří, že vysoké deficity státních financí se podaří snížit podporou investic ve firmách a nikoliv zvyšováním daní, jak navrhuje například ČSSD. „Daně bych nezvyšoval ani bankám a velkým korporacím, v určité fázi to může být kontraproduktivní. Využijme banky k tomu, aby nám financovaly podniky a aby tyto úvěry byly levné,“ říká.
.... Průměrný hrubý plat zaměstnance státu se zvýšil meziročně o... Výdaje na platy zaměstnanců státu loni meziročně ... korun. Celkový počet zaměstnanců státu vzrostl o.... Stojí to ve státním závěrečném účtu, který... proti předcovidovému roku 2019 o 23 miliard... školství překročil průměrný plat 37 000 korun...
Koalice Spolu chce snížit deficit státního rozpočtu hlavně pomocí úspor. Plánuje propustit až 13 procent státních zaměstnanců a navrhne zrušit slevy na jízdném. Ve hře je i škrtnutí jedné sazby DPH. „Už také nemáme v programu zmínku o přijetí eura v konkrétním termínu,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Raketový růst veřejného dluhu Česka začíná intenzivně zaměstnávat ministerstvo financí. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda vždy v dubnu posílá Evropské unii, úřad Aleny Schillerové (ANO) poprvé přiznává nutnost výraznějších úspor alespoň 0,5 procentního bodu HDP ročně. Zároveň chce revidovat daně kvůli posílení příjmů. Až dosud ministryně takové požadavky Národní rozpočtové rady a analytiků odrážela argumenty, že země má oproti jiným evropským ekonomikám dluh nízký.
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
