zvýšení platu státním zaměstnancům 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platu státním zaměstnancům 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Uzavření většiny obchodů a provozoven kvůli pandemii COVID-19 nekompromisně zavelelo: jde se na internet. V oborech, kde se elektronické obchody masivně zaváděly už dříve, to šlo dobře. Náročnější to bylo v oblastech, v nichž se s fungováním on-line ani příliš nepočítalo. Přesto se to povedlo třeba prodejcům aut, restauratérům a lékárnám.
Od roku 2023 by se rozpočet ministerstva dopravy měl zvyšovat na 140 až 150 miliard korun, míní šéf rezortu a vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Dalšího zadlužování země se neobává. Věří, že vysoké deficity státních financí se podaří snížit podporou investic ve firmách a nikoliv zvyšováním daní, jak navrhuje například ČSSD. „Daně bych nezvyšoval ani bankám a velkým korporacím, v určité fázi to může být kontraproduktivní. Využijme banky k tomu, aby nám financovaly podniky a aby tyto úvěry byly levné,“ říká.
Výdaje na platy zaměstnanců státu loni meziročně vzrostly o víc než desetinu. V absolutním čísle vzrostly proti předcovidovému roku 2019 o 23 miliard na 232,5 miliardy korun. Průměrný hrubý plat zaměstnance státu se zvýšil meziročně o 2686 korun na 39.747 měsíčně. V regionálním školství překročil průměrný plat 37 000 korun, státní zástupci a odvozené profese pobírali měsíčně přes 129 000 korun. Celkový počet zaměstnanců státu vzrostl o 14 632 takzvaně přepočtených míst na 463 648 lidí. Stojí to ve státním ...
Navzdory velkému hospodářskému propadu, který loni přinesla pandemie nemoci COVID-19 do všech koutů světa, zůstal trh s nemovitostmi ve velké míře nedotčen. Ba co více, v řadě států ceny bytů dokonce ještě výrazně vzrostly a tento trend zatím nezpomalil ani v letošním prvním čtvrtletí.
Raketový růst veřejného dluhu Česka začíná intenzivně zaměstnávat ministerstvo financí. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda vždy v dubnu posílá Evropské unii, úřad Aleny Schillerové (ANO) poprvé přiznává nutnost výraznějších úspor alespoň 0,5 procentního bodu HDP ročně. Zároveň chce revidovat daně kvůli posílení příjmů. Až dosud ministryně takové požadavky Národní rozpočtové rady a analytiků odrážela argumenty, že země má oproti jiným evropským ekonomikám dluh nízký.
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
Bez finančních prostředků naspořených v minulých letech a tučné injekce od vlády by české zdravotnictví kvůli dopadům koronakrize už zřejmě bojovalo o život. Obavy má i Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP), která je ze sedmi tuzemských zdravotních pojišťoven největší a její služby využívají zhruba dvě třetiny občanů.
Pod nejvýše postaveným mužem Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeňkem Kabátkem se kýve křeslo. Nechal se přednostně očkovat proti koronaviru, ale k rezignaci důvod nevidí. Chce počkat na rozhodnutí správní rady, která bude jednat v pondělí a bude se zabývat i hospodařením pojišťovny. Za loňský rok se propadne do ztráty, ovšem zatím ji vykryje z naspořených 34 miliard korun. „Od roku 2014 jsme vytvářeli rezervy. Od začátku jsem říkal, že jsou určeny pro hubená léta, a to jsem nic netušil o nemoci COVID-19,“ ...
Rok 2021 bude pro Česko rokem změn, sčítání dopadů pandemie i voleb do Poslanecké sněmovny. Kampaň ovlivní i postoje jednotlivých stran k daňovému balíčku, který prosadilo vládní ANO s opoziční ODS. „Už nyní je součástí předvolební politické manipulace. Vláda úplně změnila pohled na veřejné finance a tváří se, že je vlastně ani nebude potřebovat. Jsem ale zvědav, odkud chce peníze brát,“ říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Deficit českého státního rozpočtu dosáhl v právě skončeném roce 367 miliard korun, což je s přehledem nejhorší výsledek v moderní historii. Je to rozpočtová hrůza nebo akceptovatelný výsledek v pandemickém roce?
