zvýšení platu učitelů 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platu učitelů 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Jedním z nejtěžších úkolů, který si kabinet vytkl v balíčku na snížení schodků státního rozpočtu, budou škrty v provozních a platových nákladech ministerstev. Na provozu hodlá ušetřit přes jedenáct miliard korun a na platech deset miliard. Podobně jako u záměru omezit národní dotace firmám však z návrhů není jasné, kde se utáhne opasek. Zlevnění chodu státní správy tvoří sedminu celého balíčku, který má v příštích dvou letech srazit rozpočtové deficity o 150 miliard.
Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...
Řešení bytové krize, která se navzdory slibům stran za poslední čtyři roky ještě více prohloubila, nespočívá na bedrech developerů, míní pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). „Máme rekordní množství povolených bytů, ale jejich ceny stoupají. Je to proto, že nejsme nijak schopni ovlivnit poptávkovou stranu. Musíme masivně stavět městské nájemní bydlení,“ říká.
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun. V meziročním srovnání si tak vyučující polepšili asi o devět procent a proti roku 2017 o 53,6 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Příjem pedagogických pracovníků včetně například vychovatelek a asistentů pedagoga byl podle predikce úřadu v průměru 45 501 korun.
Proklamovaný cíl vlády snížit schodek návrhu státního rozpočtu na letošní rok o osm desítek miliard korun se stále jeví jako příliš ambiciózní. Přestože ministerstvo financí ušetří na platech státních zaměstnanců včetně učitelů nebo snížením slev na jízdném pro studenty a seniory, posílí tak výdaje o zhruba dvě desítky miliard. Někteří odborníci proto míní, že kabinet přistoupí k úpravám na příjmové straně finančního plánu.
S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
