zvýšení platů učitelů od září 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů učitelů od září 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Pražský lídr kandidátky ANO Patrik Nacher nechce předjímat, s kým by po volbách jednal o koalici a kdo je jako partner nepřijatelný. Například v kritice cyklopruhů se shoduje s ODS. Chce také jednotnou parkovací kartu pro celé město. „Je to férové řešení, byť se levicovým progresivistům nelíbí,“ říká. Na druhé straně hnutí slibuje lidem s ohledem na energetickou krizi řadu slev, včetně nižších cen vodného a stočného. I jízdné ve veřejné dopravě by podle Nachera mělo být dočasně zdarma.
Úředníků, učitelů, policistů a dalších státních zaměstnanců přibude i napřesrok. Z nynějších 475,4 tisíce lidí se státní správa rozroste o téměř sedm tisíc nových míst. Vláda v návrhu státního rozpočtu na rok 2021 plánuje na všechny tyto své pracovníky vynaložit 239,9 miliardy korun. Oproti letošku to má být o 12,8 miliardy více. Kritizuje to opozice, analytici i Nejvyšší kontrolní úřad. Do finančního plánu nejsou zahrnuti zdravotníci, kteří jsou placeni z veřejného zdravotního pojištění.
Ministerstvo financí počítá v prvním návrhu státního rozpočtu na příští rok se schodkem 50 miliard korun. Se stejným schodkem počítá i v dalších letech až do roku 2021. Prioritami rozpočtu v příštím roce je zvýšení důchodů, platů učitelů nebo růst investic. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) již dříve několikrát zopakovala, že schodek je ospravedlnitelný, pokud všechny tyto peníze budou směřovány do investic.
O pětinu až polovinu by se podle politických uskupení měly do konce příštího volebního období zvýšit průměrné platy učitelů. Většina stran je proti zavedení školného na univerzitách. Shoda panuje také v důrazu na větší propojení vzdělávacího systému s trhem práce.
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, a to o 10,2 miliardy korun. Důvodem zvýšení je především lepší odhad daňových příjmů. Proti červnovému návrhu by měly být o deset miliard korun vyšší. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který je k dispozici na internetových stránkách vlády. Plánovaný schodek zůstal na 50 miliardách korun.
Odkdy a o kolik se zvýší platy pedagogů, není kvůli neschválení kariérního řádu jasné. Jisté je jen to, že o něco vzrostou. Nejisté jsou i odměny speciálních pedagogů v inkluzivním vzdělávání.
Politické strany se shodnou na nutnosti podpořit navyšování platů učitelů a rozpočtu školství. Většina je jich proti zavedení školného při studiu ve standardní době. Podporují také nutnost většího propojení výuky ve školách s praxí ve firmách. Odlišné názory mají na společné vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními dětmi v běžné výuce. Z jejich volebních programů vyplývá, že se moc neshodnou ani na dalším směřování reforem ve vzdělávání, které odstartovala současná vláda.
„Zvyšuje se generační propast, svět dnešních dětí je diametrálně odlišný od světa učitelů. Často se nesejdou ani na základních komunikačních platformách, médiích, které sledují, ničem. Učitel odmítající existenci Facebooku a dalších sociálních sítí skutečně žije v jiném světě a současnému nerozumí,“ říká Bohumil Kartous, garant studie k českému vzdělávání, která byla představena na výroční konferenci Aspen Institute Prague. Proč je náš vzdělávací systém zaostalý a jak by mohl vypadat za 20 let? A budou se ...
Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) by se ve zbytku funkčního období vlády měla zaměřit na čerpání evropských fondů, dotažení reformy regionálního školství nebo prosazení kariérního řádu pro učitele.
