zvýšení platu úředníka 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platu úředníka 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Jedním z nejtěžších úkolů, který si kabinet vytkl v balíčku na snížení schodků státního rozpočtu, budou škrty v provozních a platových nákladech ministerstev. Na provozu hodlá ušetřit přes jedenáct miliard korun a na platech deset miliard. Podobně jako u záměru omezit národní dotace firmám však z návrhů není jasné, kde se utáhne opasek. Zlevnění chodu státní správy tvoří sedminu celého balíčku, který má v příštích dvou letech srazit rozpočtové deficity o 150 miliard.
Vládní důchodová reforma a konsolidační balíček jsou souhrnem těžkých kompromisů, přiznává ministr práce a sociálních věcí a šéf lidovců Marian Jurečka. „Člověk cítí tlak z různých stran, jako KDU-ČSL jsme samozřejmě na své partnery také tlačili,“ říká. Za jeden z úspěchů lidovců považuje zachování výchovného pro důchodkyně, byť do budoucna zanikne. Dalším reformním terčem by se mohly stát podle Jurečky příliš vysoké výdajové paušály živnostníků. Na celý rozhovor se můžete podívat ve videu výše.
Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
Ministr financí Zbyněk Stanjura slíbil, že každoročně ušetří v rozpočtu 70 miliard korun. V příštích letech by se tak podle něj důchody nemusely zvyšovat takovým tempem jako letos, ve hře je i větší zacílení takzvaného výchovného, které stát důchodcům přidá od ledna. Důchody už také podle šéfa státní kasy nemohou být solidárnější. Šetřit se bude muset i ve školství, kam každý rok nastupují tisíce nových zaměstnanců. „Ten trend je neudržitelný. Cíl je kvalitní vzdělávání. Ale není přímá úměra mezi počtem ...
Čtyřčlenná vládní koalice na Slovensku čelí po více než roce nové krizi. Menší vládní strana Svoboda a solidarita (SaS) dnes oznámila, že vypovídá koaliční smlouvu a že nechce dál spolupracovat s ministrem financí Igorem Matovičem jako členem vlády. Pokud do konce srpna nebude dohodnuto nové uspořádání poměrů v koalici, čtyři ministři za SaS podají demisi, řekl dnes novinářům předseda SaS Richard Sulík.
Financování sociálního systému začíná praskat ve švech. Přestože důchody nadále tvoří největší položku ve výdajích státního rozpočtu, těžkým břemenem se stávají i další dávky. Například příspěvek na péči spolkl za loňský rok o 12 miliard korun více než před několika lety, náklady na státní sociální podporu vzrostly o téměř deset miliard. Rychle je dohání náhradní výživné uzákoněné od poloviny minulého roku, na němž stát do prosince vyplatil přes 36 miliard. Vyplývá to z výročních zpráv Úřadu práce ČR.
V možné příští vládě by se ODS mohla pokusit alespoň o částečnou privatizaci České pošty a Českých drah. Tvrdí to první místopředseda strany a její kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura. „Česká pošta by mohla být akciová společnost kótovaná na burze a nějaké procento by se mohlo prodat. Stát by si tam nechal většinu. Je to i model, který bych preferoval u Českých drah,“ říká Stanjura.
Praha, která má rozpočet jako střední ministerstvo, se letos potýká s velkými výpadky příjmů. A to nejen kvůli koronavirové pandemii, ale i kvůli snížení daně z příjmu. Primátor Zdeněk Hřib (Piráti) chce situaci řešit zejména úsporami, investice omezovat nechce. „Musíme teď zainvestovat do zelené obnovy a pak se nám to vrátí,“ říká o velkých projektech, které jeho koalice započala a které by chtěl dotáhnout.
Raketový růst veřejného dluhu Česka začíná intenzivně zaměstnávat ministerstvo financí. V návrhu Konvergenčního programu, který vláda vždy v dubnu posílá Evropské unii, úřad Aleny Schillerové (ANO) poprvé přiznává nutnost výraznějších úspor alespoň 0,5 procentního bodu HDP ročně. Zároveň chce revidovat daně kvůli posílení příjmů. Až dosud ministryně takové požadavky Národní rozpočtové rady a analytiků odrážela argumenty, že země má oproti jiným evropským ekonomikám dluh nízký.
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
