zvýšení platů v sociální sféře - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů v sociální sféře, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Od prvního ledna 2021 platí řada změn, která upravuje výši mezd, platů a důchodů.
Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Podle analytiků je za růstem mezd oživení ekonomiky a nízká nezaměstnanost. Očekávají, že za celý rok bude reálná mzda stagnovat.
Navzdory propadu daňových příjmů nebo sociálního pojištění kvůli koronavirové nákaze o desítky miliard korun plánuje ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pouze mizivé škrty. Výdaje hodlá naopak zatížit přibližně pěti miliardami korun dalším zvýšením počtu státních zaměstnanců o téměř sedm tisíc lidí.
Minimální mzda v Česku činila loni 13 350 korun. Odbory požadovaly růst o 1 650 korun, zaměstnavatelé chtěli zvýšení o 700 korun. MPSV předložilo 3 návrhy růstu o 1 150, 1 350 a 1 650 korun. Koaliční partner nakonec přistoupil na kompromis a minimální mzda se zvýší o 1 250 korun na 40,5 procenta průměrné mzdy, konkrétně na 14 600 korun.
Průměrná mzda v Česku se v letošním třetím čtvrtletí meziročně zvýšila o 6,9 procenta na 33 697 korun. Zaměstnanci tak dostávali v hrubém průměrně o 2163 korun více než před rokem. Reálně po inflace měsíční výdělek vzrostl o čtyři procenta, vyplývá to ze statistik ČSÚ. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Analytici očekávali, že reálný růst mezd zpomalí pod čtyři procenta.
Nové úředníky, učitele, vojáky nebo policisty nabere v příštím roce vláda. Má pro ně zhruba osm tisíc míst, naopak necelých 2100 pozic na finančních úřadech nebo ministerstvu práce a sociálních věcí zruší. Počítá s tím návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, který budou ve středu 4. prosince v závěrečném kole projednávat poslanci. K začátku letošního roku kabinet škrtl 860 míst.
Základ platu se učitelům v příštím roce zvedne o osm procent. Zbývající část peněz na přidání se pak využije na odměny. Po středečním zasedání vlády to řekli premiér Andrej Babiš a ministr školství Robert Plaga (oba ANO).
Nové učitele, vojáky, policisty a hasiče chce v příštím roce nabrat vláda. Dohromady pro ně má téměř sedm tisíc míst, naopak necelých tři tisíce dlouhodobě neobsazených pozic zruší. Počítá s tím návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok, který začne tento měsíc projednávat Poslanecká sněmovna.
K pravicové opozici, která už několik let poukazuje na bobtnající státní aparát, se přidali komunisté. Strana tolerující menšinovou vládu ANO a ČSSD chce, aby koalice více seškrtala neobsazená místa ve veřejné sféře. Podmiňuje tím souhlas s návrhem státního rozpočtu na příští rok, jehož první čtení má sněmovna na programu dnes. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chtěla původně zrušit šest tisíc prázdných postů, její plán však zůstal v půli cesty.
V poměru k hrubému domácímu produktu investoval stát v krizových letech více peněz než nyní, kritizuje vládu ANO a sociální demokracie šéf poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Vadí mu také bující státní aparát, na který po ochlazení ekonomiky a možné krizi nebudou peníze. „Už máme téměř půlmilionovou armádu státních zaměstnanců, jejich počet narostl za několik let o šedesát tisíc,“ říká.