zvýšení platů ve školství 2017 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů ve školství 2017, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Akademie věd pod vedením své předsedkyně Evy Zažímalové zahájila strategický boj na dvou frontách. Zapojila se do českého předsednictví Radě EU a chce více otevírat témata, jako je pandemie koronaviru, klimatická změna a válka na Ukrajině. Akademie se chce přiblížit řešení každodenních problémů proto, aby ukázala, že si zaslouží pozornost. Protože politici, paradoxně právě kvůli událostem, o nichž byla řeč, chtějí vědecké instituci zmrazit zdroje. „Dovedu si představit, že by se šetřilo na přístrojích, ...
Estonsko je už několik let jasnou jedničkou v oblasti digitalizace státní správy. S výjimkou svatby, rozvodu a koupě nemovitosti v podstatě neexistuje v této malé pobaltské zemi úkon, který by Estonci nemohli udělat online. Bez čeho se fungující digitální společnost neobejde? Jaká úskalí měla estonská cesta na digitální vrchol? Jaké bychom měli udělat v Česku kroky, abychom konečně digitálně vyspěli? Na to deníku E15 odpovídal Marten Kaevats, bývalý estonský nejvyšší státní úředník pro digitální ...
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
Průměrný plat učitelů vzrostl loni podle predikce ministerstva školství na 48 444 korun. V meziročním srovnání si tak vyučující polepšili asi o devět procent a proti roku 2017 o 53,6 procenta. Vyplývá to z informací, které poskytlo ministerstvo školství. Příjem pedagogických pracovníků včetně například vychovatelek a asistentů pedagoga byl podle predikce úřadu v průměru 45 501 korun.
S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
Početná armáda učitelů, policistů nebo úředníků se meziročně opět rozroste, řady zaměstnanců státu posílí dalších sedm tisíc lidí. Celkem má chod škol či ministerstev zajišťovat téměř 490 tisíc pracovníků, zhruba o 45 tisíc více než před čtyřmi lety. Předpokládá to aktuální návrh státního rozpočtu vlády ANO a ČSSD, který však po volbách může doznat změn. První nástřel plánu z května přitom kalkuloval s nižším počtem nových míst.
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
