zvýšení platů ve školství 2018 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvýšení platů ve školství 2018, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně, ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová vstupuje do prezidentských voleb jako nezávislá kandidátka. Nerudová oznámila, že nasbírala 100 tisíc podpisů, z toho přes 82 tisíc jich odevzdala. Vysoké šance stát se první českou prezidentkou potvrzují i volební průzkumy. V minulosti se zabývala důchodovou reformou.
Bývalý premiér Mirek Topolánek se rozhodl kandidovat na prezidenta Svazu průmyslu a dopravy, jehož dosavadní šéf Jaroslav Hanák po více než deseti letech končí. Profesní organizaci čeká podle Topolánka spousta práce směrem k vládě, sociálním partnerům i směrem do zahraničí. „Svaz je účastník tripartity, jako bývalý předseda vlády s tím mám zkušenosti. Jsem schopen vyjednávat s jakoukoli politickou reprezentací. A po odchodu z politiky jsem se věnoval především zahraničnímu obchodu,“ říká. Protože ...
Nejméně 1,4násobku průměrné mzdy by měl dosahovat průměrný plat učitelů s tím, že údaj by se stanovoval vždy za předminulý kalendářní rok. Počítá s tím návrh novely zákona o pedagogických pracovnících ministerstva školství. Pokud by úpravu schválila vláda a parlament, výdaje státního rozpočtu by se už napřesrok musely zvýšit o 30,5 miliardy korun. Učitelé by dostali přidáno od ledna 2024.
V rozloze, počtu obyvatel nebo HDP na obyvatele se s Prahou nemůže měřit žádné české město. Jeden důležitý ekonomický ukazatel, který politici akcentují před letošními komunálními volbami, však srovnání snese. Jde o podíl investic na celkovém rozpočtu. Právě Brno tradičně soupeřící s Prahou tento závod jasně vyhrává. Zatímco metropole vynakládá na nové dopravní nebo kulturní projekty pětinu peněz, s nimiž hospodaří, druhé největší město v zemi investuje více než třetinu.
Praha zažije inflační paradox. Zatímco na jedné straně díky zvyšování cen získá v příštím roce na daních rekordní příjmy, dražší energie, stavební práce a další vyšší náklady významně zatíží výdaje města. „V první řadě se to dotkne dopravního podniku, kde hrají roli kromě elektřiny, plynu a tepla i ceny pohonných hmot, především AdBlue,“ říká pražský náměstek pro finance Pavel Vyhnánek (Praha sobě).
S téměř dvaceti tisíci neobsazenými místy ve státní správě počítá návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Sedm tisíc nových pozic má navíc vzniknout. Nastupující vláda Spolu s Piráty a STAN, která slibuje zeštíhlení ministerstev, chce finanční plán přepracovat. Její první kroky mají vést právě k částečnému seškrtání takzvaných mrtvých duší. Z předpokládaného snížení schodku o 80 miliard korun to může vygenerovat osminu. Stejnou částku lze ušetřit na platech.
Pandemie na sebe vzala podobu zesilovače problémů, se kterými se Česko dlouhodobě potýká při nakládání s veřejnými penězi. Vysvětlení, že příčinou loňského nejhoršího výsledku hospodaření v historii země je pandemie, neobstojí. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala v úvodu k výroční zprávě za loňský rok. Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale nejméně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií, tvrdí NKÚ.
Jeho investorské portfolio pandemie zasáhla především v oboru vzdělávání. V rámci skupiny Edua Group, o které vždy mluvil jako o byznysu s miliardovou budoucností, s covidem zmizela až polovina výkonnosti a příjmů. „Byl to tvrdý zásah. Ještě za leden a únor 2020 jsme měli historicky nejlepší čísla, měli jsme našlápnuto do tržeb ve vyšších stovkách milionů,” říká Vladimír Schmalz, za nímž je vedle šesti firem zaměřených na vzdělávání také osm investic do společností z IT, e-commerce a energetiky. Peníze ...
