zvýšení platů ve státní sféře - vše o tématu

Místo předpokládaných tisícovek úředníků jich vláda propustí jen další stovky. Zeštíhlení státní administrativy o 13 procent, které ODS, lidovci a TOP 09 slibovali před sněmovními volbami v roce 2021, se v upraveném programovém prohlášení kabinetu neobjevilo. Pouze se v něm obecně píše o inventuře, která je však odsunuta až na konec roku. V úsporném balíčku, pomocí něhož chce šéf státní pokladny Zbyněk Stanjura (ODS) snížit rozpočtový schodek o 70 miliard korun, se redukce úředníků příliš neprojeví.

Bankovní rada České národní banky má před sebou první měnověpolitické zasedání v obměněné sestavě a v čele s novým guvernérem Alešem Michlem. Zatímco v předchozím složení rada pod vedením Jiřího Rusnoka razantně zvyšovala úrokové sazby ve snaze tlumit inflaci a inflační očekávání, tentokrát to vypadá, že základní míra ČNB zůstane beze změny, případně se zvýší jen velmi mírně.

Vysoké ceny potravin i energií přispívají k sílícímu tlaku na růst platů a mezd. Vláda tento týden absolvovala další kolo jednání s odborovými svazy, které žádají zvýšení platů státních zaměstnanců, a to ještě letos. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) jim nevyhověl, není to podle něj v možnostech státního rozpočtu. Mzdy nadále rostou v soukromém sektoru, na prudký růst inflace však nestačí, a Češi tak podle ekonomů reálně chudnou.

Estonsko je už několik let jasnou jedničkou v oblasti digitalizace státní správy. S výjimkou svatby, rozvodu a koupě nemovitosti v podstatě neexistuje v této malé pobaltské zemi úkon, který by Estonci nemohli udělat online. Bez čeho se fungující digitální společnost neobejde? Jaká úskalí měla estonská cesta na digitální vrchol? Jaké bychom měli udělat v Česku kroky, abychom konečně digitálně vyspěli? Na to deníku E15 odpovídal Marten Kaevats, bývalý estonský nejvyšší státní úředník pro digitální ...

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci ve školství či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc zaměstnanců. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli. Znovu se sejdou 19. července.

Domácnosti a firmy by se měly připravit na další významné zdražení úvěrů, ať už hypoték, či podnikatelských půjček. Silné inflační tlaky v ekonomice neustupují, a tak bankovní rada velmi pravděpodobně na nejbližším zasedání, které se koná ve středu 22. června, razantně zvýší klíčovou úrokovou míru, a to až někam k úrovním okolo sedmi procent.

Odbory zastupující státní úředníky ve čtvrtek vstoupí do stávkové pohotovosti. Ukončí ji v den, kdy vláda s předáky odborových svazů veřejného sektoru uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letoše, sdělil šéf Odborového svazu státních orgánů a organizací a mluvčí svazů pracovníků veřejné sféry Pavel Bednář. Odbory požadují navýšení výdělků ještě v tomto roce tak, aby neklesla jejich reálná hodnota. Se vládou se zatím nedohodly.

Česká republika selhává v přenosu výsledků výzkumu do praxe. Firem, které vzešly z univerzitního prostředí a dokázaly přitom ekonomicky využít získané know-how, je jako šafránu. Rýsuje se ovšem koncepční řešení. Fondy zakládané univerzitami mají investovat do startupů vzešlých z akademické půdy, plánuje dočasný šéf agentury CzechInvest a náměstek ministra průmyslu a obchodu pro digitalizaci a inovace Petr Očko. „Dokážu si představit, že se univerzity spojí a udělají společný seedový fond. Máme na to ...