zvysovani mzdy státním zaměstnancům - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvysovani mzdy státním zaměstnancům, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
Vláda odmítá zvýšit platy učitelů na minimálně 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. A to přesto, že se k tomu zavázala. Proti uzákonění poměru platů zhruba 170 tisíc pedagogů k průměrnému výdělku jsou poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Kritizují je školské odbory, které se snaží socialisty a komunisty přetáhnout na svoji stranu. Šéfka státní pokladny Alena Schillerová (za ANO) argumentuje nedostatkem peněz. Tvrdí, že potřebných 24 miliard korun nemá.
Zvláštní roční daň ve výši jednoho procenta z velkých majetků, zrušení daňových výjimek pro korporace a bankovní daň. To jsou stěžejní návrhy volebního programu ČSSD, jimiž chce strana zalátat díry ve státním rozpočtu způsobené pandemií. Socialisté by také zavedli progresivní zdanění příjmů fyzických osob nad trojnásobek průměrné mzdy. Návrh programu, který Lidový dům představí 22. června, má deník E15 k dispozici.
Nestíháte během pracovního týdne sledovat dění, nemáte čas vše přečíst? Právě pro vás jsme sestavili přehled toho nejzajímavějšího, o čem jsme v uplynulém týdnu v deníku E15 psali.
Téměř 5800 nových učitelů, policistů a vojáků chce v příštím roce zaměstnat stát. Oproti tomu přijde o místa necelých dvě stě úředníků. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na rok 2022. Výdaje na platy zhruba půl milionu lidí, kteří pracují ve státní správě, budou atakovat hranici 250 miliard korun. Zeštíhlení aparátu o pět až deset procent chystá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) až v dalších letech.
Koalice Spolu chce snížit deficit státního rozpočtu hlavně pomocí úspor. Plánuje propustit až 13 procent státních zaměstnanců a navrhne zrušit slevy na jízdném. Ve hře je i škrtnutí jedné sazby DPH. „Už také nemáme v programu zmínku o přijetí eura v konkrétním termínu,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Stát nefunguje, jak má. Nedokáže jednat systematicky, není schopen zvládnout větší projekty od infrastruktury po sociální oblast. A vláda pouští veřejným financím žilou mnohem víc než jen kvůli koronaviru, aniž by to měla pokryté z příjmů či úspor.
Ztráta sto miliard korun ročně na dani z příjmů, pětasedmdesát miliard pro zdravotnictví a deset miliard navrch na obsluhu bobtnajícího státního dluhu. Tyto tři položky letos a v dalších letech nejvíce zatíží hospodaření státu, odhadují ekonomové. Budou břemenem především nové vlády, která vzejde z říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Vedle úspor se příští kabinet nevyhne posílení příjmů, tedy zvýšení některých daní. Někteří odborníci dokonce hovoří o daňové smršti.
Zřejmě už příští měsíc rozhodne šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) o tom, zda navrhne zvýšení letošního schodku státního rozpočtu, který vláda z 320 miliard korun před měsícem navýšila na půl bilionu. Záležet bude na vývoji pandemie a makroekonomické prognóze ministerstva financí, řekla serveru E15.cz. Analytici považují další růst výdajů za pravděpodobný.
Sněmovna dnes ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií covidu-19.
Člověk s charakterem, konec nacionalismu a růst daní. Přední čeští podnikatelé zkoušejí předpovědět, jaké dopady na byznys bude mít nástup Joea Bidena do funkce amerického prezidenta.
