zvyšování platu učitelů 2020 - abychom vám usnadnili vyhledávání zajímavého obsahu, připravili jsme seznam nejoblíbenějších článků k tématu zvyšování platu učitelů 2020, které hledáte. V naší encyklopedii najdete články, fotografie i videa.
České prezidentské volby 2023 pokračují. Kdo kandiduje na post prezidenta České republiky? Kandidátů pro první kolo prezidentských voleb bylo ve výsledku osm, zbývají dva. Výsledky druhého kola voleb budou známy v sobotu 28. ledna. Do druhého kola postoupil Petr Pavel a Andrej Babiš. Podívejte se na přehledný seznam všech uchazečů o místo hlavy státu. Kdo jsou letošní prezidentští kandidáti? Co o nich prozradily televizní debaty? Jaké mají volební programy a názory? Koho volit?
Česko je učitelem národů, na tuzemských univerzitách zdarma studují v českojazyčných programech desítky tisíc cizinců i ze západní Evropy. Stát za jejich školné dá ročně miliardy korun. Zpoplatnění studia alespoň této skupiny by mohlo být kompromisem, když vláda odmítá návrh NERV na školné na univerzitách. Největším problémem stále nákladnější vzdělávací soustavy je rychle rostoucí počet učitelů a také asistentů pedagogů, zejména v regionálním školství. Ministr financí Zbyněk Stanjura navrhuje škrtat, šéf...
Předvolebním Českem otřásá téma, které by ještě před pár lety nevydalo ani na bakalářskou práci studenta vysoké školy. Tempo růstu cen koncem léta překonalo psychologickou hranici čtyř procent. Česko přitom takto silnou inflaci zažilo naposledy v závěru krizového roku 2008. Palčivě gradující problém v zemi rezonuje a vyvolává potřebu nalézt viníka. V samotném předvolebním finiši tak může „zodpovědnost za inflaci“ ještě zamíchat kartami.
Minimální mzda v Česku činila loni 13 350 korun. Odbory požadovaly růst o 1 650 korun, zaměstnavatelé chtěli zvýšení o 700 korun. MPSV předložilo 3 návrhy růstu o 1 150, 1 350 a 1 650 korun. Koaliční partner nakonec přistoupil na kompromis a minimální mzda se zvýší o 1 250 korun na 40,5 procenta průměrné mzdy, konkrétně na 14 600 korun.
Vláda v pondělí jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem čtyřicet miliard korun, uvedl po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Jednání o rozpočtu se v pondělí zúčastnil i prezident Miloš Zeman. Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle vládní koalice ANO a ČSSD zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku, výdajů na výzkum a vývoj nebo podpora sportu a vyšší investiční výdaje.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil i prezident Miloš Zeman, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.
Pokud v Česku vznikne a bude vládnout menšinová vláda, význam odborů a tripartity by mohl výrazně vzrůst. Díky dohodě se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů na návrzích zákonů by případný kabinet mohl pro normy ve Sněmovně snadněji najít podporu. Po volebním propadu a oslabení levice by odbory navíc mohly částečně zastoupit její roli a místo ní by mohly přicházet s návrhy u dávek, podpor či důchodů. Je o tom přesvědčen předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Ministerstvo financí ve srovnání s červnovým návrhem zvýšilo v aktuálním návrhu státního rozpočtu na příští rok celkové výdaje a příjmy, a to o 10,2 miliardy korun. Důvodem zvýšení je především lepší odhad daňových příjmů. Proti červnovému návrhu by měly být o deset miliard korun vyšší. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který je k dispozici na internetových stránkách vlády. Plánovaný schodek zůstal na 50 miliardách korun.
Odkdy a o kolik se zvýší platy pedagogů, není kvůli neschválení kariérního řádu jasné. Jisté je jen to, že o něco vzrostou. Nejisté jsou i odměny speciálních pedagogů v inkluzivním vzdělávání.
Politické strany se shodnou na nutnosti podpořit navyšování platů učitelů a rozpočtu školství. Většina je jich proti zavedení školného při studiu ve standardní době. Podporují také nutnost většího propojení výuky ve školách s praxí ve firmách. Odlišné názory mají na společné vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami s ostatními dětmi v běžné výuce. Z jejich volebních programů vyplývá, že se moc neshodnou ani na dalším směřování reforem ve vzdělávání, které odstartovala současná vláda.
